Titul je zde zcela na místě! Vynikající práce ;)
Cimrman šachistou
Sort:
Aug 11, 2013
0
#4
Četl jsem s potěšením
. Věřím, že přes odchod několika Cimrmanových propagátorů se jeho dílo uchová či dokonce rozšíří. Vaše badatelská činnost je toho důkazem. Děkuji.
Excelentní!
Naadhera :o).... Klobuuk dole... Nuz a co s tym memoriaaalom... Usporiadame ??? 
Tak to je fantazie. Blanický jezdec mě málem položil.
[COMMENT DELETED]
Geniální! 
Úžasné literární dílo. 
To je...Nemám slov. Super!☺
Mar 21, 2020
0
#14
Parada! Kazdemu milovniku jak onoho genia, tak hry kralovske, musi srdicko zaplesat. 
Ještě, že jsou šachisté, kteří na šachové zásluhy Járy Cimrmana nezapomínají. Gratulace autorovi! Geniální!
Mé srdíčko opravdu zaplesalo.
V hluboké úctě
T
👍👍👍
Je to opravdu velice super. Mnohokrát děkuji. Máš veliké dary. Zatím vím o dvou. Být hodně dobrým hráčem a velikým literátem, který umí pobavit na vysoké úrovni. Opravdu klobouk dolů a ještě jednou děkuji.
P.S. ! CedrHask na hrad !
Cimrman šachistou
Zdálo se mi téměř nemožné, aby tak všestranný a geniální vynálezce, umělec a polyhistor nebyl též výborným šachistou. Při svých výzkumech v Liptákově jsem narazil na řadu indicií, že tomu tak opravdu je. Cimrman byl zřejmě vynikajícím praktickým hráčem, i když mnoho zmínek o jeho účasti v národních a mezinárodních turnajích nenajdeme. Pokud vím, tak zatím se pouze vědělo, že hrál s Capablankou a Capablanka s ním udělal první aut v šachové historii, když králem v nouzi nejvyšší ustoupil mimo šachovnici. Proč se ale o Cimrmanovi, coby šachistovi, toho neví více, jsem nalezl až v materiálech v místní škole v Liptákově. Cimrman tam vyučoval lučbě a silozpytu (dnes bychom řekli chemii a fyzice) a zkostnatělý řídící této školy zakázal členům učitelského sboru účastnit se jakýchkoli závodů a podujatí, včetně klání šachového. Cimrman ale nemohl v sobě zapřít lásku k šachům a šachového génia, a tak hrál pod různými pseudonymy, velmistry nevyjímaje. To vysvětluje, proč třeba Capablankův gambit, který je tak cizí tomuto velmistrovi, ale odpovídá zcela duchu Cimermanovy hry a je tedy vlastně gambitem Cimrmanovým. Z některých jeho zápisků vyplývá, že uvedl do šachové praxe otevření 1. b4, které ale závistiví vídenští šachisté hanlivě označili za Orangutanga. Toto otevření, které se hraje i dnes na turnajích nejvyšších kategorií, by se mělo správně jmenovat Cimrmanova hra. Rovněž i tzv. Čaljabinská varianta, později hojně užívaná ruskými šachisty, pochází od Cimrmana. Na svém simultánkovém turné po Sibiři jí, byť omylem, ale s úspěchem, poprvé použil v Čeljabinsku.
Cimrman i zavedl samomat. Našel totiž způsob jak matit dvěma jezdci, ale jak skromně dodává, musí se do této pasti soupeřův král dobrovolně vydat a nazývá ho tak suicidním matem, dnes bychom řekli samomatem. Vymyslel i nejgeniálnější a nejkratší šachovou úlohu – mat půltým tahem. Při tomto matu matí střelec soupeřova krále, který je v rohu šachovnice, kde je tísněn jezdcem (např. Ka1 a Jc3). Nadzdvihnutí jezdce dochází pak k matu střelcem po dlouhé diagonále. Jak geniální a jak prosté! Snad ale největším jeho přínosem pro šachovou hru mohl být vynález Blanického jezdce. Tento jezdec, jako deus ex machina, přispěchá králi v nouzi největší. Blanický jezdec se přivolal slovy: „Lidé zlatí, už mě matí!“ Bohužel neslovansky mluvící mezinárodní šachová federace WICF (Western International Chess Federation), předchůdce dnešního FIDE, odmítla tento tak užitečný šachový vynález, který pak neprávem upadl v zapomnění. Vyzkoušel jsem jej a mohu jej jen vřele doporučit. Jsem přesvědčen, že i leckterému dnešnímu šachistovi by přišel vhod.
Cimrman navštěvoval i vinárnu U Pavouka, kde nenacházel soupeře sobě rovného a tak dával svým soupeřům hendikep, běžně figuru, někdy i dámu, a jednou dokonce i samotného krále. Zde přítomný redaktor vídeňského Schachzeitung pak uštěpačně uvádí, že partie ztratila smysl. Myslím, že se jednalo o pouhou závist, protože ve Vídni neměli tak silného šachistu, který by si dovolil tak velký hendikep. Cimrman rád pozoroval a nahlas i komentoval probíhající partie a udílel hráčům cenné rady. Pro nepochopení některých hráčů sklízel někdy i nevděk. Jednou ve známé šachové kavárně U Neumannů (dnes U Nováků) mu bylo dokonce nevybíravým způsobem odepřeno právo pobytu v místnosti. Kde ale mohl svobodně a v češtině komentovat partie bylo v šachové kavárně Rotonda v Paříži. Opět se ukázalo, jak málo si náš národ vážil tohoto génia a že ve své vlasti není nikdo prorokem. Náš génius předběhl dobu, když v Jihočeské šachové župě zaváděl i hodnocení hráčů dle ela. V jeho korespondenci s Eleonorou Skočdopole Cimrman doslova píše: „Souhlasím s Tvým hodnocením Elo“. Jak se stalo i v dalších případech na jeho vynálezy nebyla tehdejší společnost ještě připravena.
Cimrman vydával též šachový časopis „Koník“. (V jeho vydávání pokračuje SK LOKO Praha, dříve Lokomotiva, Praha.) Ostatně zmínky o jeho existenci lze nalézt i v krásné literatuře. První je v Erbenově Polednici, kde se v prvním vydání z roku 1856 praví:“Čti si, tu máš Koníka!“ Z nepochopení smyslu této věty jí pozdější vydavatelé zkomolili na:“Hrej si tu máš kohouta!“, která se, bohužel, traduje až dodnes. Další zmínka, která měla být ještě starší, je z rukopisů Králevodvorských. Zde najdeme odkaz na „List zabudnutých šachistuóv“: „Kuóň“, který se šířil na „kuóře stromuóv“. Měl dokazovat to, že staří Slované nejen hráli šachy, ale měli i svůj šachový časopis, vlastně kůropis. Jak známo, šlo sice o podvrh, ale nicméně to svědčí o tom, že falzfikátor Hanka časopis Koník musel znát. Jen tak mimochodem, Cimrman jako velký bojovník za rovnoprávnost žen, vydával i šachový list paní a dam: „Kobylka“. Zde propagoval ženský šach, který byl u nás v té době doslova v plenkách (budoucí mistryni Menčikové byly teprve necelé dva roky) a navrhoval některé změny pro ženský šach. Jako například, aby hlavní figurou nebyl král, ale královna (dnes dáma), cílem partie byla její svatba s nepřátelským králem, místo pěšců byly družičky, místo jezdců kočáry apod. Tento časopis též přinášel návody a střihy na vkusné a levné šaty pro hru v šachy a výborné recepty na pokrmy vhodné k podávání při šachové partii. Například trhanec Zmatlík, beef Čigorin nebo závin Dobruský. V inzertní části pak byly propagovány přípravky na plné tvary paní a dam. Bohužel z neúcty k našemu géniovi se dochoval jen fragment jednoho čísla na oné místnosti v Liptákově, který je nyní k nahlédnutí v Cimrmanově muzeu.
Myslím, že by si náš génius zasloužil pořádání šachového memoriálu s jeho jménem. Vyzývám proto Česko-Moravsko-Slezsko-Opavsko-Odersko-Valašsko-Hanácko-Hodonínsko-Znojemsko-Dyjsko-Svratecký (snad jsem na nikoho nezapomněl) šachový svaz k jeho organizaci.
Za tuto práci mi byl panem Svěrákem udělen hrdý titul Doctor rerum Cimrmanensis - DrC.
Cedrik Haškovec
V Liptákově v červenci 2013.