Jezdové koncovky I.
Tak toto je krásný příklad jezdcové koncovky. Kdyby černý pasivně bránil postupu pěšce "a", dříve či později by prohrál. Proto musel vytvořit slabiny v centru (pěšec e5) a na královském křídle (pěšci g a h), zjednodušit situaci výměnou jednoho páru jezdců a nakonec obětovat svého pěšce "c" za odlákání bílého krále. V tom okamžiku měl bílý pěšce méně, ale pozice byla natolik zjednodušená, že dobrou obranou by snad měl partii zachránit. Nejzávažnější chybou bylo to, že se připustil průnik černého krále ke svým pěšcům. Měl držet opozici na třetí a eventuelně druhé řadě. Tím, že přešel svým králem "půlící" čáru a pokoušel se útočit na černé pěšce "zezadu" vyklidil pole k úspěšnému pochodu do dámy.
